Zabijačka

Zabijačka neboli domácí porážka, je zpracování masa a drobů z doma chovaných vepřů svépomocí, popřípadě za účasti řezníka. V minulosti byla nastředoevropském venkově a v menších městech v zimním období pravidlem v téměř v každém domě, avšak dnes s ústupem drobného hospodářství a nižší ceně vepřového masa se stává již méně častou. Tradiční zabiajčka se koná každoročně v listopadu a patří mezi oblíbené tradiční akce, do které se zapojuje stále více lidí. Vyhlášený je i speciální maďarský guláš a plněná panenka.

S porážkou je dobré začít ihned po rozednění, neboť zabijačka je časově velmi náročná. Řezník prase omráčí úderem do čela, nebo střelou z jatečního přístroje a ihned vykrví proříznutím krční tepny.Krev zachycujeme do plytké nádoby, nejlépe pekáče nebo nízkého lavoru. Poté ji přelejeme do větší nádoby, kde dokonale vymícháme vlákna fibrinu, krev zasolíme, čímž zamezíme sražení krve. Vykrvené prase položíme na fošnu lépe však do necek, kde řezník prase napaří - nejprve v místech, kde prase nebude krupováno, tj. hlavu, hrdlo, pupek, vnitřní část kýt, kolena, nožky a oháňku. Poté se prase obrátí pomocí řetízků. Zbytek prasete se paří velmi opatrně, aby krupon nebyl opařen. Štětiny odstraňujeme pomocí železných "zvonků", nářadí k tomuto účelu určené, někdy též kalafuny.Prase se poté pečlivě umyje, nařízne se kůže mezi šlachou a kostí a těmito otvory se provlekou berce, na nichž bude prase po celý zbytek zabijačky viset. Berce s vepřem vyzdvihujeme nejlépekladkostrojem a po vyzdvižení se dočistí od zbytku štětin a naposled pečlivě umyje.